Význam prebiotik a postbiotik pro celkové zdraví
Autor příspěvku: Iveta Kulhánková

Význam prebiotik a postbiotik pro celkové zdraví

Vyvážený a zdravý střevní mikrobiom je nezbytný pro optimální imunitní funkci a odolnost organismu. Společenství střevních mikrobů i  jejich metabolity mají dopad na naše celkové zdraví. Podpora zdravého střevního mikrobomu prostřednictvím rozmanité rostlinné stravy s obsahem vlákniny a prebiotických potravin může zajistit hojnost nám prospěšných bakterií, ale i tzv. postbiotik, které vykazují nutriční, metabolické a imunitní zdravotní přínosy.

 

Rostlinné potraviny a chronická onemocnění

Vědecké studie podporují konzumaci rostlinných potravin pro pozitivní účinky na zdraví, včetně snížení krevního tlaku, hladiny cholesterolu, tělesné hmotnosti a zánětů. Celostní rostlinná strava pomáhá v boji s chronickými nemocemi a je velmi pravděpodobné, že pomáhá:

  • snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, obezity a rakoviny,
  • zpomalit progresi chronického onemocnění ledvin,
  • zlepšit příznaky deprese a úzkosti,
  • podpořit osoby s chronickou únavou, bolestí a nespavostí,
  • pomáhá předcházet relapsu ulcerózní kolitidy,
  • a mnoho dalších.

Mechanismus působení je mj. založen na vztahu mezi potravinami bohatými na vlákninu, které obsahují prebiotika, a vedlejšími produkty fermentace střevní mikroflóry.

 

Od prebiotických potravin po postbiotickou hojnost

Rozpustná a nerozpustná vláknina je tvořena nestravitelnými sacharidy, které získáváme z potravin rostlinného původu.  Zatímco nerozpustná vláknina pomáhá účinně odstraňovat odpady ze střev, rozpustná vláknina podporuje fermentaci komunitou střevních mikrobů. Důležitý je i obsah prebiotik, která slouží mikroflóře jako živná půda. Spojení probiotik a prebiotik potom může přinášet řadu zdravotních benefitů. Ale aby mohla být složka stravy klasifikována jako prebiotikum, musí splňovat určitá kritéria: 

  • Zdokumentované příznivé účinky na zdraví.
  • Selektivní mechanismy zprostředkované mikrobiotou.
  • Může obsahovat nesacharidové složky.

 

Zde je několik příkladů prebiotik, která se přirozeně vyskytují v potravinách:

  • Fruktany, včetně inulinu a frukto-oligosacharidů.
  • Galakto-oligosacharidy a trans-galakto-oligosacharidy.
  • Rezistentní škroby a oligosacharidy.
  • Polyfenoly a flavanoly získané z kakaa.

 

Rozmanitá, plnohodnotná rostlinná strava, která je bohatá na vlákninu, obsahuje řadu prebiotik. Zde je seznam některých prebiotických potravin, které jsou vyloženě prospěšné pro střevní bakterie: 

  • Chřest
  • Banán
  • Ječmen
  • Fazole
  • Cukrová řepa
  • Čekanka
  • Česnek
  • Med
  • Lidské a kravské mléko
  • Cibule
  • Hrách
  • Žito
  • Mořské řasy
  • Sója
  • Rajče
  • Celozrnná pšenice atd.

 

Prebiotika „krmí“ komunitu  střevních mikrobů. Prospěšné bakterie fermentují tyto nestravitelné sloučeniny a získávají energii prostřednictvím procesu degradace, čímž posilují svoji aktivitu a růst. Tímto způsobem mohou prebiotika ovlivňovat střevní mikrobiom a prospívat celkovému zdraví tím, že udržují nebo zvyšují populaci zdraví prospěšných střevních mikrobů.

Přidání jedné nebo více prebiotických potravin do dietního plánu může mít významné zdravotní přínosy. V randomizované kontrolované studii z roku 2015 účastníci ve své stravě nahradili rafinovanou pšenici celozrnnou pšenicí a zaznamenali významný nárůst kyseliny ferulové, která má antioxidační a protizánětlivé účinky. 

 

Zdravotní přínosy postbiotik

Jak  střevní mikroby rozkládají prebiotika fermentací, vznikají různé metabolity a vedlejší produkty, které přispívají k celosystémovým zdravotním přínosům. Tato postbiotika prokazují pozitivní zdravotní účinky díky svým potenciálním imunomodulačním, protizánětlivým, antioxidačním a protirakovinným vlastnostem a pravděpodobně pomáhají inhibovat patogeny. 

Mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) butyrát, propionát a acetát jsou příklady postbiotik. Jsou produkty prebiotické degradace a mají řadu zdravotních přínosů, od poskytování energetického zdroje pro lidské kolonocyty, regulaci potenciální protirakovinné aktivity, posílení střevní bariéry a signalizace sytosti až po pozitivní vliv na homeostázu glukózy a energie a také  podporují růst  jiných bakterií prostřednictvím bakteriálního křížového krmení.

Hojnost SCFA se může také podílet na prevenci chronických stavů. Skupinová studie z roku 2019 hodnotila vzorky stolice 301 jednoletých dětí a odhalila významné souvislosti mezi hladinami SCFA v důsledku kojenecké stravy a rozvojem atopie, alergie a astmatu. Analýza ukázala, že děti s nejvyššími hladinami butyrátu a propionátu ve stolici ve věku jednoho roku měly významně nižší atopickou senzibilizaci a měly menší pravděpodobnost, že budou mít astma ve věku od tří do šesti let. Navíc děti s nejvyššími hladinami butyrátu měly také menší pravděpodobnost potravinové alergie nebo alergické rýmy.

 

Shrnutí

Boj s chronickými nemocemi prostřednictvím faktorů životního stylu, které můžeme ovlivnit, jako je strava, může optimalizovat funkci střev a zlepšit celkové zdraví. Vzhledem k individualitě střevní mikrobiální krajiny pacienta pomáhá rozmanitá strava z celých rostlinných potravin a dalších zdrojů bohatých na vlákninu, včetně fermentovaných potravin, zajistit pestrý příjem prebiotické vlákniny a může maximalizovat množství prospěšných metabolitů. Dokonce i zavedení jedné nebo více prebiotických potravin do aktuálního výživového plánu pacienta může pomoci „nakrmit“ tyto prospěšné střevní mikroby a zlepšit celkové zdraví.

 

Převzato z Institutu funkční medicíny.

 

Na našem webu najdete i další články na téma zažívání i spoustu receptů s vysokým obsahem prebiotik.