Kniha s podtitulem „Přemýšlejme o tom, co jíme“ a přelepkou „Biostrava, vegetariánství, veganství, frutariánství“ na první pohled vypadala jako studie o uvedených směrech ve stravování, ale vyklubala se z ní autentická a autobiografická sonda do německého, potažmo světového potravinářství, nebo aspoň chovu zvířat.

Autorka se rozhodla, že během jednoho roku na sobě vyzkouší několik přístupů k jídlu. Pod vlivem svojí vegetariánské kamarádky, kterou nazývá Jimminy Cvrčkovou (podle postavičky v knížce o Pinocchiovi) začala na startu nového roku s bio výrobky. Asi jako většina fandů alternativního životního stylu se setkala s nepochopením. Většina jejího okolí ji podezřívala z toho, že chce jen zhubnout. Trochu předběhnu a rovnou prozradím, že po bio výrobcích naše hrdinka nezhubla. Ono tělu z hlediska kalorií jedno, jestli jí bio čokoládu a bio sušenky, nebo obyčejnou čokoládu a sušenky :)

V další fázi přechází na stravu vegetariánskou, kde nepochopení ze strany okolí je samořejmě ještě větší. Jako čtenáři se dočtete hodně o tom, jak se chovají němečtí průmyslníci ke svým zvířatům. V části o veganství je to ještě horší, přečtete si o vykořisťování krav a týrání telátek, příšerných podmínkách, ve kterých žijí kuřátka i slepice, o tom, že malé kohoutky rovnou zabijí, protože nesnášejí vajíčka a najdete zde i argumenty o tom, proč včelám nekrást med.

Poslední fáze je frutariánská, náročná, ale dá se na ni zvyknout. A autorka nakonec i zhubla.

V celé knížce, která je velmi čtivě napsaná, najdete spoustu argumentů proč nejíst maso, proč jíst bio a fakta o tom, jak funguje potravinářský průmysl. Ne, není to publikace nijak zvlášť objektivní, ani faktografická, ale to od ní ani nečekáme.   Pokud hledáte důvody, proč přestat jíst maso, nebo hledáte argumenty, jak ještě vysvětlit, proč už ho nejíte, tahle knížka je ta pravá. Pokud byste chtěli fakta o tom, jak se změna jídelníčku podepíše na vašem zdraví, vyčkejte na recenzi další knížky.