Instantní káva byla poprvé vytvořena kolem roku 1770 ve Velké Británii a ve velkém se začala na trh dostávat na začátku 20. století. Instantní káva v mnoha domácnostech nahradila kávu pravou, poněvadž její příprava je rychlejší. A protože je konečný výsledek pravé kávě docela podobný a tak pátrat po tom, jestli je lepší pravá nebo instantní, nás ani nenapadne. Obecně se totiž má za to, že instantní káva je stejná jako pravá, jen v sušeném stavu.

Původní postup výroby instantní kávy spočíval v tom, že se pravá káva nejdříve namlela, pak louhovala a výsledný extrakt se vysušil. Tento postup a konečný výrobek byl však z hlediska praktičnosti trošku problematický. Udržet instantní kávu tak, aby sušený prášek nenabíral vlhkost, byl problém, stejně jako to, aby se správně rozpustila a nezanechávala v hrnku kousky přilepené ke dnu. V 50. letech se tedy tento proces zdokonalil a dnes máme instantní kávu rozpustnou, voňavou a velice podobnou kávě pravé.

Jak se instantní kávy vyrábí?

Výroba instantní kávy prochází následujícími (velice logickými) procesy: extrakcí, filtrací a koncentrováním, sušením. Takhle popsaná výroba se zdá být relativně v pořádku a proto jsme ji pro vaše lepší porozumění trošku rozepsaly.

Proces extrakce znamená louhování kávy ve speciálních „kávovarech“. Zde firmy používají své preferované druhy kávy a speciálně předměkčenou vodu, která se do kávovarů k extrakci nalévá. Následně dochází k opakovanému zahřívání na vysokou teplotu a ochlazování. Káva prochází redukčním procesem tak, aby na konci tekutina obsahovala 20-30 % pevných částic. Poté dochází k dalšímu „zhušťování“ (koncentraci) tak, aby tekutina obsahovala kolem 40 % pevných částic. Pak se do kávy vrací její kávové aroma, které se při tomto procesu vytratilo, a to za použití různých plynů. A následně se káva suší do suchého prášku. V dnešní době se používají dva procesy dokončení výroby – sušení horkým vzduchem a sušení mrazem. Sušení mrazem je nákladnější na výrobu a proto je častější sušení horkým vzduchem.

Takto popsaný proces vypadá docela nevině, možná si snad někdo všimne slov jako je „předměkčená“ voda, a nebo „různých“ plynů. Na toto vám spousta lidí odpoví, to nic není .. trocha chemie, tu dnes máme všude .. to bych pak nic nesměl…

Co už se bohužel tolik neprezentuje, je, že procesem zahřívání na vysokou teplotu vzniká nebezpečný akrylamid, který je spojený s výskytem rakoviny a neurologických problémů. Akrylamid je látka, která vzniká u některých potravin zahřívaných na vysokou teplotu. Jedná se především o instantní kávu a potraviny jako jsou hranolky, brambůrky. Bohužel byl akrylamid zjištěn i u některých dětských výživ (především těch obsahujících obiloviny). Akrylamid způsobuje mutace DNA, urychluje růst tumorů a šíření rakovinových buněk. A pokud si do kávy přidáte umělé sladidlo, jako třeba sacharin, je to pro tělo skoro vražedná kombinace. (Sacharin má prokázanou spojitost s výskytem rakoviny tlustého střeva a prostaty .. a je předpokládaným spoluviníkem v mnoha dalších).

Akrylamid byl prokázán u všech testovaných výrobků instantní kávy na trhu. I přesto, že hodnoty v některých výrobcích nejznámějších firem jsou alarmující, výrobci se brání tím, že jinak kávu vyrobit nelze a že obsah akrylamidu je v souladu se směrnicemi EU. Jediné doporučení, které prozatím mohli odborníci na instantní kávu nabídnout je vybírat si instantní kávu lehce praženou (tzv. light roast), ta by měla obsahovat akrylamidu méně než tzv. dark roast, tedy tmavá, vysoce pražená.

My za HJ doporučujeme, pijte raději kávu pravou, ta akrylamid neobsahuje. Ani žádné plyny a ani měkčenou vodu. Šálek pravé kávy denně pro zdravého člověka může mít pozitivní vliv na organismus díky unikátním antioxidantům, které obsahuje.

Samozřejmě všeho moc škodí – opatrně s nadměrnou konzumací (i pravé) kávy. Je močopudná, takže nás může dehydrovat. Ke každé kávě vypijte sklenici vody. Nadbytek kofeinu stimuluje tvorbu kortizolu, hormonu, kterého potřebujeme přesně akorát. Jeho nadbytek negativně ovlivní spousty procesů v těle, jako je stres, záněty, tvorbu inzulinu a mnoho dalších. Denní dávka kofeinových nápojů by se neměla pohybovat nad 2 šálky denně.