Lichořeřišnice větší (latinsky tropaeolum majus), někdy též nazývaná kapucínka, řeřišnice větší, turecká řeřicha, kapucínská řeřicha, anglicky Common Nasturcium nebo Indian Cress patří do čeledi lichořeřišnicovitých. 

V našich podmínkách je to jednoletá bylina, ačkoli některé odrůdy bývají vytrvalé.  Je vysoká 15 – 40 cm, má poléhavé lodyhy, u některých však mohou být pnoucí, dosahující délky až 3 m.  Rozmnožuje se semeny. Je velmi citlivá na mráz. Pěstovaná v našich podmínkách kvete od června do září. Lichořeřišnice prakticky netrpí žádnými škůdci a chorobami a dokonce odpuzuje plísně a hmyz. Velmi často se používá i jako okrasná rostlina v zahradách.

Historie

Lichořeřišnice pochází z latinské Ameriky, konkrétně z Kolumbie, Peru a Ekvádoru. Uvádí se, že první lichořeřišnice byla do Evropy přivezena z Peru v roce 1648 a pro svůj estetický vzhled byla vysazována jako okrasná rostlina v parcích a zahradách. Oblíbili si ji hlavně mniši řádu Kapucínů, proto také v mnoha jazycích má lichořeřišnice v rodovém jménu výraz kapucín. Latinské rodové jméno tropaeolum je odvozeno od řeckého slova trapaion, z něhož je odvozeno slovo trofej, odkazuje tak na symbol vítězství. Carl Linné zvolil tento název proto, že mu tvarem listů a květů připomínala přilbu. 

Jihoameričtí indiáni ji tradičně používali k léčení infikovaných ran. V Evropě se hojně používala při onemocněních dýchacích cest a zejména na akutní i chronické záněty močových cest. Takto ji používal již renesanční lékař Mathioli na dvoře Rudolfa II. V padesátých letech 20. století firma Madaus uvedla na trh lék Tromalyt, který se osvědčil zejména v urologii při nemocech prostaty a ledvin. Dále se zjistilo, že se účinná látka vylučuje částečně dýchacím traktem. Z toho důvodu nalezla uplatnění při chorobách plic.

Léčebné účinky

Léčivá je celá rostlina, používá se květ list, semeno i kořen. Všechny části se sbírají po celou dobu vegetace od května do října, semena po dozrání koncem září nebo v říjnu. 

V droze se nachází aktivní látky jako isothyokyanát benzylnatý (hlavní nositel antibiotických vlastností), karotenoidy, silice, bílkoviny, draslík, železo a v listech vitamín C a fosfor. Nejvíce účinných látek obsahují čerstvé listy před rozkvětem rostliny. 

Lichořeřišnice působí jako urodesinficiens, antiseptikum, antibiotikum, mírné kardiotonikum. Antibiotické vlastnosti začínají naplno působit do 3 hodin po konzumaci, vrcholu dosahují po 12 hodinách, vyčerpané jsou po 18h. Vylučuje se močí, částečně i plícemi. 

Používá se při zánětech močových cest a močového měchýře, zánětech ledvin,  zánětech dýchacích cest a při různých infekcích (e. coli, salmonela, streptokok, stafylokok, kvasinky), zevně se používá při kožních problémech, proti vypadávání vlasů a lupům. 

Kontraindikace

Ačkoli je lichořeřišnice velmi bezpečná bylina bez vedlejších účinků, nesmí se užívat při žaludečních vředech, střevních zánětech a podrážděných ledvinách. Nedoporučuje se pro děti do 6 let. Užívání je omezeno na dobu šesti týdnů, poté je třeba udělat alespoň měsíční pauzu. Obsažené látky mohou u citlivých osob výjimečně způsobit kontaktní alergickou reakci  a přílišná konzumace může snižovat plodnost.

Těhotenství: konzumace lichořeřišnice nemá žádné vedlejší účinky, najednou by se ale nemělo jíst více jak 15 g, denně 30 g rostliny. Při kojení obsažené látky přecházejí do mateřského mléka, proto i v tomto případě je třeba užívání zvážit. 

Domácí lékárnička a zelená kuchyně

Celkové množství použité čerstvé šťávy by nemělo překročit 40 mg denně. S ohledem na vysokou koncentraci účinných látek se doporučuje ředění vodou 1:1.

Saláty

Květ i list lichořeřišnice se přidávají například do salátů nebo pomazánek, denní příjem by neměl překročit 60 g.  Má typickou chuť řeřichy, je mírně kyselá a natrpklá. Pro svoji palčivou chuť asi nebude moc oblíbená mezi dětmi, lze jim nabídnout alespoň květy na ozdobu pokrmů. 

Kapary

Zelená poupata a plody se nakládají do kyselého nebo slaného nálevu jako falešné kapary.

Čaj

Čaj z čerstvých nebo sušených listů má slabě hořčičnou vůni a je účinný při bakteriálních infekcích močových cest. 

Šťáva či salát při onemocnění močových a  dýchacích cest

Pijeme denně 30 – 40 g čerstvě vylisované šťávy nebo konzumujeme 50 g salátu z listů a květů. Pomáhá též lihovodný roztok, kdy pijeme čaj ze sušených listů 3x denně jeden hrnek, do kterého přidáme 1 kapku lihové tinktury.

Tinktura na onemocnění močových cest

3x denně 10 kapek do trochy vody nebo čaje ze stejné byliny. U dětí 5 kapek 3x denně. Hotovu tinkturu si můžete zakoupit například zde.

Antibakteriální kúra

Lidský organismus je zanesen spoustou bakterií, virů, plísní a dalších choroboplodných zárodků. Proto bychom si alespoň jedenkrát ročně, nejlépe však dvakrát, měli udělat osmi týdenní antibakteriální kúru. Pro tyto účely se výborně hodí právě lichořeřišnice. Užívá se dvakrát denně dvacet kapek. Pro silnější efekt ji můžeme zkombinovat s dalšími léčivkami jako jsou šalvěj, yzop, tymián, měsíček. Důležitá je pravidelnost a dodržení osmi týdnů.

Přírodní antibiotikum

Při nachlazení, chřipce, zánětech průdušek či astmatu, problémech urologických užíváme po dobu dvaceti dnů, čtyřikrát denně dvacet kapek lichořeřišnicové tinktury rozpuštěných ve dvou dcl neperlivé vody. Důležitá je pravidelnost a dodržení dvaceti denní kúry, je to kvůli možné recidivě.

Suchý kašel
Při dlouhotrvajícím suchém kašli, nereagujícím na běžné prostředky,  můžeme sáhnout po trojkombinaci lichořeřišnice, květů divizny a listů jitrocele. Vypít lze denně asi 750 ml  nálevu. 

Těžké ekzémy  
Čaj ze směsi stejných dílů lichořeřišnice, vřesu a nati rdesna ptačího – truskavce platí za vynikající krev čistící prostředek při všech kožních chorobách, včetně vážných forem ekzémů.

Při zevním použití lichořeřišnice dezinfikuje kůži, může likvidovat mikroorganismy způsobující zánět. Lze ji proto použít do mastí nebo nálevů, které se mohou popíjet, nebo se jimi postižené místo ošetřuje.