Nejvíc jódu obsahují mořské řasy, vajíčka a mléčné výrobky. Nejvyšší příjem jódu na světe mají Japonci, naopak ohroženi jeho nedostatkem ve stravě jsou vegani, chybět může i těhotným a kojícím ženám.

 

Které potraviny obsahují jód a kolik

Určité množství jódu obsahuje většina potravin, některé jsou na něj bohatší, jiné chudší. Zelenina jako sladké brambory, cibule nebo špenát, některé ovoce (jahody, banány či sladké melouny), ječmen a arašídy jsou dobrým přirozeným zdrojem jódu, nicméně z těchto zdrojů jsme schopni přijmout asi 20 % doporučené denní dávky.

Na jód nejbohatší potraviny jsou mořské řasy a živočišné produkty (mléko, rybí maso, vejce), jak ukazuje následující tabulka. Obsah jódu v potravinách je ovlivněn jeho obsahem v půdě (například Himaláje, Andy a Alpy jsou na jód v půdě chudé), a u živočišných potravin také ročním obdobím. U některých mléčných výrobků může být obsah jódu nižší v letních měsících, kdy se krávy pasou na pastvě která většinou jódu neobsahuje tolik, jako zimní krmivo. I z toho důvodu je lepší hodnoty uvedené v tabulce považovat spíše za orientační.

Jodizovaná sůl může být dobrým zdrojem jódu například pro vegany, ale je třeba hlídat si celkový příjem soli v potravě (maximálně 5 g denně) a zvážit, zda si váš zdravotní stav nežádá solení úplně vynechat či omezit. Se solí je třeba také dávat si pozor na různé polotovary a potraviny v plechovce, které většinou bývají poměrně dost dosolované, avšak ne vždy jodizovanou solí. My rozhodně upřednostňujeme získávat sůl z přírodních zdrojů.

Miso polévka s řasou nebo jedna rolka sushi denně úplně stačí, případně místo soli můžete některé potraviny dochutit vločkami řasy nori (koupíte např. v Country Lifu). Jód v potravinách je dostatečně stabilní, takže ani při dlouhém skladování nevyprchá, ale vařením se uvolňuje do vody.

 

Kolik jódu vlastně potřebujeme

Doporučená denní dávka jódu v České republice je 150 mikrogramů denně. Toto množství se v průběhu života mění, jeho největší potřeba je během těhotenství a kojení.

Horní tolerovatelná hranice pro dospělého jedince byla stanovena na 1 100 mcg/denně, pro děti je tato hranice podstatně nižší (200 – 900 mcg úměrně věku). Předávkování jódem se většinou projevuje bolestí v ústech, nevolností a zvracením a zpravidla bývá doprovázeno dalším zdravotním problémem, jako například selháním ledvin. V případě konzumace podstatně vyšší dávky než je doporučená je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.

 

Proč je pro nás jód důležitý

Jód je důležitý hlavně pro syntézu hormonů štítné žlázy, které regulují hospodaření buněk s energií a  mnoho dalších zásadních procesů v našem těle, například růst, vývoj, metabolismus a reprodukci.

Nedostatek, stejně jako nadbytek, jódu může negativně ovlivnit produkci těchto hormonů. Štítná žláza si bere jód z krve a využívá jej k syntéze hormonů T3 a T4, které podle potřeby uvolňuje zpátky do krevního oběhu.  Nedostatek, nebo nadbytek jódu pak může souviset s hypofunkcí, nebo naopak hyperfunkcí štítné žlázy a proto je potřeba konzumaci potravin obsahujících jód těmto dvěma stavům adekvátně přizpůsobit.