Role mikroživin během těhotenství
Uvědomělé a plánované mateřství je dobrým předpokladem pro zdravé a šťastné miminko i maminku. Důležitá je již samotná prekoncepční péče, během které by oba nastávající rodiče měli zjistit svůj aktuální zdravotní stav, upravit v jeho prospěch svůj životní styl a v ideálním případě by měli podstoupit nějakou očistnou kůru. Zdravý životní styl je důležitý i během těhotenství, stejně tak jako přiměřený pohyb a vyvážený příjem kvalitních makroživin (bílkovin, sacharidů a tuků). Pro zajímavost, během těhotenství je třeba zvýšit energetický příjem cca o 300 kcal denně, což je zhruba 20 % celkového energetického příjmu.
Během těhotenství, snad víc než kdy jindy v našem životě, hrají významnou roli i mikroživiny, tedy vitamíny, minerální látky a stopové prvky. Jejich přítomnost je důležitá pro správný vývoj plodu a pomáhá předcházet mnoha rizikům a onemocněním jak maminky, tak miminka. Naopak při jejich nedostatku může dojít k vážnému ohrožení života matky i plodu, miminko se může narodit s nízkou porodní váhou, může být více náchylné k různým chronickým onemocněním nebo defektům.
Vitamíny důležité během těhotenství
Vitamín B9 se vyskytuje v syntetické formě kysliny listové, která je stabilnější a vyskytuje se ve formě doplňků, či v přírodní formě jako folát.
Kyselina listová je nezbytná pro metabolismus aminokyselin a nukleových kyselin a její dostatečný příjem je zásadní, protože ovlivňuje růst a vývoj plodu. Lze konstatovat, že kyselina listová je jeden z nejdůležitějších vitamínů především před začátkem těhotenství a v prvním trimestru, kdy se buňky dělí nejrychleji. Během 21. a 28. dne těhotenství se vyvíjí mícha a mozek a dochází k uzavírání neurální trubice. Dostatečná suplementace vitamínem B9 je v tuto chvíli velmi důležitá, neboť snižuje riziko vzniku defektu neurální trubic, což může způsobit vážné defekty miminka.
Nedostatečný nutriční status kyseliny listové může dále způsobovat zvýšenou hladinu homocysteinu, zvyšovat riziko vzniku preeklampsie (či dokonce eklampsie), způsobit předčasný porod, nízkou porodní váhu miminka či narození mrtvého plodu.
Kyselina listová by měla být užívána spolu s dalšími vitamíny skupiny B, nadměrné užívání velkých dávek jednoho z vitamínů B může vést k nedostatku ostatních vitamínů v organismu.
Biotin je nezbytný u rychle se dělících buněk plodu pro syntézu esenciálních karboxylových enzymů a pro histonovou biotinylaci. Biotin se během těhotenství rozkládá podstatně rychleji a jeho nutriční status během těhotenství tak klesá. U mnoha žen často během těhotenství dochází ke subklinickému deficitu, který většinou není diagnostikovaný, ale jeho nedostatek může způsobit vady plodu. Adekvátní příjem biotinu je důležitý jak před početím, tak během těhotenství právě kvůli riziku abnormáního vývoje. Biotin je nejlepší užívat spolu s kyselinou listovou.
Riboflavin (vitamín B2) je v těhotenství důležitý pro optimální metabolismus a energii a působí jako antioxidant. Jeho nedostatek může vést k preeklampsii (onemocnění které se projevuje vysokým krevním tlakem, bílkovinou v moči a otoky) a v některých případech až k eklampsii.
Vitamín B6 v těle hraje řadu důležitých funkcí, například ovlivňuje správnou funkci nervového systému, tvorbu a fungování červených krvinek, fungování steroidních hormonů, syntézu nukleových kyselin a tvorbu vitamínu B3.
V těhotenství se vitamín B6 používá terapeuticky ke zmírnění tzv. ranní nevolnosti. Doporučuje se dávkování 25 mg aktivní formy každých 8 hodin po dobu tří dnů, nebo 10 mg každých 8 hodin po dobu 5 dnů. Maximální denní dávka je 250 mg.
Vitamín B12 působí v těle jako kofaktor a pomáhá přetvářet homocystein na aminokyselinu methionin. Methionin je důležitý při metylačních procesech. Metylace DNA, která probíhá během vývoje plodu upravuje genovou expresi, buněčnou diferenciaci a formování orgánů.
Nedostatek vitamínu B12 je spojován s preeklampsií, předčasným porodem, nízkou váhou novorozence , defekty neurální trubice či s narozením mrtvého plodu.
Jelikož přirozeným zdrojem vitamínu B12 jsou pouze živočišné produkty, doporučuje se jeho zvýšená konzumace především vegetariánkám a vegankám.
Vitamín A reguluje genovou expresi, buněčnou proliferaci a dělení, růst a vývoj, zrak i imunitu. Při vývoji embrya je důležitý pro správné formování srdce, očí, uší a končetin. Nastávající maminky potřebují vitamín A především pro podporu imunity; v kombinaci s železem zlepšuje anémii.
Je třeba poznamenat, že nadměrná konzumace vitamínu A může působit kontraproduktivně a vést až k poškození plodu, proto se nedoporučuje překračovat dávku 6 mg denně ve formě suplementů. Přírodní zdroje a suplementace betakarotenem by měla být bezpečná.
Vitamín C a vitamín E hrají v našem těle řadu významných rolí, kdy během těhotenství je nejvýznamnější jejich antioxidační funkce. Tím, že efektivně řeší oxidativní stres v organismu mj. pomáhají přecházet preeklampsii.
Podle některých studií je u těhotných a kojících žen velmi častý nedostatek vitamínu D, který se podílí především na metabolismu vápníku, buněčné diferenciaci, podpoře imunity, regulaci vysokého krevního tlaku a sekreci inzulinu. Nejlepším zdrojem tohoto vitamínu je sluneční záření, kterého ovšem v našich zeměpisných šířkách není dostatek, proto se těhotným ženám doporučuje suplementace alespoň 50 mcg denně.
Potřeba vitamínu K během těhotenství nevzrůstá, nicméně pokud nastávající matka užívá léky, které ovlivňují hladinu vitamínu K v těle (např. warfarin a další antikoagulační léky či antiepileptika), může být novorozenec ovlivněn nižší hladinou vitamínu K ve svém organismu.
Cholin je důležitý pro správný embryonální růst a vývoj a v těle působí jako metylační dárce, čímž posléze ovlivňuje genovou expresi, buněčnou diferenciaci a formování orgánů. Uvádí se také, že má pozitivní vliv na kognitivní schopnosti novorozenců. V neposlední řadě je cholin důležitý v metabolismu homocysteinu.
Článek vyšel v Odborném časopise České naturopatické společnosti
Autor: Ing. Iveta Kulhánková